Postgraduální kurz SEPSE a MODS  

Colours of Sepsis – Sepse Ostrava

English
 

19. ročník Colours

 
   

 

Historie COLOURS

 

 

Organizačně technické zajištění akce

Sanopharm cz
 
 
7. - 10. února 2017
Clarion Congress Hotel Ostrava
Úvod Historie kurzu Fotogalerie Video Ke stažení Partneři Mapa Kontakty  

16. Colours of Sepsis

Ostrava, 2014

Kurz sepse a MODS v Ostravě

Dr. Galkova Do Ostravy „na sepsu“ chodím vždy rada. Je zárukou kvalitnej postgraduálnej výučby a toho, že stretnem srdcu blízkych ľudí z Čiech, Moravy a Slovenska, intenzivistov a anestéziológov, s ktorými si vždy mám čo povedať. Tento rok sa Ostrava blysla novým názvom: „Colours of sepsis“, novými kongresovými priestormi zrekonštruovaného hotela Clarion a tiež sesterskou sekciou. „Vitajte v nových časoch!“
Tento odkaz na na konci úvodnej prednášky profesora Karla Cvachovca nateraz uzavrel ten podivuhodný príbeh HES – od nádeje k zatrateniu a potom už nasledoval festival rôznych formátov prednášok. Spoločenský program najvyššej kvality ponúkol, ako vždy, priestor na neformálne diskusie a zábavu. Ostrava vďaka tomuto podujatiu a hlavnému organizátori Romanovi Kulovi sa u mňa už dávno nespája so šedosťou starého baníckeho mesta, ale s top odborným podujatím, ktoré už dávno prekročilo rozsah postgraduálneho kurzu. Aj touto cestou ďakujem organizátorom a všetci sa už tešíme na ďalší, 17. ročník.

MUDr. Katarína Galková, PhD., február 2014, Nitra

Ostravu jsem už od dětství neměl rád.

 

MUDr. Jan Maňák, Ph.D. Kdo by také měl: nutili nám ji ve škole coby ocelové srdce republiky a mně byla představa komunisty privilegovaného, zaprášeného města plného smradu, srpů, kladiv a chlapů s černými obličeji navýsost protivná. Navíc většina totalitních funkcionářů nabubřele používala k prezentaci své tuposti právě ostravský dialekt. Když jsem se poprvé do Ostravy rozjel na kurz sepse, byl jsem naplněn především skepsí a ponurými očekáváními. Když mě vezla tramvaj od obrovitého kolejiště hlavního nádraží městem, nevycházel jsem z údivu: kdysi výstavné ulice zpřetrhány ohyzdnými skupinami paneláků, nekonečné proluky mezi domy s dálnicí uvnitř města, těžní věž neomaleně stojící vprostřed zástavby, staré fabriky jako z bankovek za Husáka, neuvěřitelná sociálně realistická architektura Poruby. Jakoby někdo tomuto místu strašně ublížil. Nebylo možné nemyslet na ty spousty životů zde strávených na cestě z práce a do práce, životů černých a tvrdých jak uhlí, životů rozrytých alkoholem a lacinými cigaretami. A přesto jakoby odněkud bylo jasně znát, že život je mnohem silnější než veškeré násilí zde na něm páchané. I řeč lidí s krátkým zobákem naráz byla přívětivá, příjemně ironická, s nadhledem a ve zkratce komentující stav světa. Atmosféra kurzu, tehdy ještě pořádaného v areálu nemocnice Porubě, přesně odpovídala mým dojmům z Ostravy: v neutěšeném prostředí a v dnes těžko uvěřitelných oblacích cigaretového dýmu vládlo živé a nefalšované nadšení pro věc, oproštěné od všeho pozlátka, diskuse formální i neformální, vždy nekompromisně jdoucí k jádru věci. Od té doby jsem nevynechal snad ani jeden ročník. Kurz změnil místo konání, mnohonásobně se rozrostl a rozmnožil počet paralelních sekcí, atmosférou zůstal však tím strašně živým a k podstatným tématům se obracejícím společenstvím jako tehdy. Můžeme zde potkat špičkové přednášející, jimiž se honosí přední světové kongresy, vedle svých kolegů, kolegů z jiných pracovišť nebo spolužáků z medicíny a hned na místě se všemi probrat co je potřeba, od posledních studií přes zajímavé pacienty až po to, co a jak dělají jinde. A co se nestihne přes den, probere se večer při skvěle vybrané hudbě a ještě lepší společnosti.
Dnes už málokdo považuje Ostravu za ohyzdné místo jako já kdysi. Naopak, Ostrava je obecně uznávaným kulturním fenoménem, svébytná ostravská poetika vydává své četné plody ve formě nevšedních básníků, zpěváků, výtvarníků. Program výstav v Ostravské galerii je záviděníhodný, funguje zde skvělá Janáčkova filharmonie, probíhá hudební festival Colours of Ostrava, bohéma Stodolní ulice je příslovečná. Zkrátka, život v Ostravě pulzuje velkou silou a můžeme jen spekulovat, v čem spočívá její genius loci.
Letošní 16. ročník kurzu sepse byl rozsahem i kvalitou opět ještě lepší než ročníky předešlé. Dokonce se i svým novým názvem Colours of Sepsis vědomě zařadil mezi ostatní aktivity, do nichž se ostravský genius loci promítá. Zde však už nemusíme spekulovat v čem spočívá, neboť jej známe jménem: jmenuje se Roman Kula. Za to, co pro nás všechny každý rok dělá si zaslouží dlouhatánský potlesk a po ostravském způsobu za jméno alespoň tři vykřičníky !!!

MUDr. Jan Maňák, Ph.D., únor 2014, Hradec Králové

Fotogalerie