Postgraduální kurz SEPSE a MODS  

Colours of Sepsis – Sepse Ostrava

English
 

19. ročník Colours

 
   

 

Historie COLOURS

 

 

Organizačně technické zajištění akce

Sanopharm cz
 
 
7. - 10. února 2017
Clarion Congress Hotel Ostrava
Úvod Historie kurzu Fotogalerie Video Ke stažení Partneři Mapa Kontakty  

5. Postgraduální kurz SEPSE a MODS

Ostrava, 2003

O PÁTÉM POSTGRADUÁLNÍM KURZU SEPSE A MODS

"Mekka sepse" - tak někdo nazval ostravský postgraduální kurz věnovaný sepsi a multiorgánovému selhání. Nevím, jestli to myslel vážně, ale v každém případě mě to jako spoluorganizátora kurzu potěšilo. Konečně jistá spojitost tu je - již po páté se v Ostravě setkali lékaři, zabývající se problematikou onemocnění, která má přívlastek "rapid killer". Statistiky jsou skutečně neúprosné. Hovoří o 30% úmrtnosti do jednoho měsíce a 50% úmrtnosti do šesti měsíců od stanovení diagnózy. V Evropě a USA umírá na sepsi téměř 350 000 pacientů ročně! Tyto alarmující údaje podtrhuje vysoká incidence onemocnění. Celosvětově se odhaduje na 18 miliónů případů ročně (pro ilustraci je to celá populace Finska, Dánska, Norska a Irska dohromady), přičemž prognostikové předpokládají nárůst incidence rychlostí o 1,5% za rok. To například znamená, že jen v USA přibude do roku 2020 jeden milion pacientů s diagnózou "severe sepsis". V každém případě už dnes je incidence tohoto onemocnění vyšší než incidence chorob kardiovaskulárních či onkologických. Neméně závažný je i sociální a ekonomický dopad tohoto onemocnění. Management sepse zaměstnává enormním zatížením jak ošetřující personál, tak i samotného pacienta a jeho příbuzné. Všichni to velmi dobře známe a není k tomu co dodat. Ekonomiku vzpomenu raději jen v několika literárně citovaných číslech. Na léčbu těžké sepse se v Evropě vynaloží ročně téměř 8 miliard € a v USA tato částka dosahuje 18 miliard €! Náklady na léčbu pacientů se sepsí tvoří téměř 50% celkových nákladů jednotek intenzivní péče a jsou šestkrát vyšší ve srovnání s léčbou jiných pacientů.

Text Zakládající listiny Česko-Slovenského fóra pro sepsi přečetla paní Helena Hlaváčová

Helena Hlaváčová Logicky se teď naskýtá otázka: "Jak jsme na tom s úrovní managementu sepse? Zaznamenali jsme nějaký pokrok ?" Určitě ano! Ovládáme způsoby jak nahradit funkce selhávajících orgánů, umíme zavádět složité diagnosticko-terapeutické postupy a dokonce skvěle používáme slovník a poznatky několika klinických oborů. Úroveň managementu sepse je dnes určitě na vyšší úrovni než před třiceti lety. Co je však důležité – musíme zaznamenat i zlepšení terapeutických výsledků! Proč tomu tak není, je předmětem diskusí na různých úrovních. A ty jsou – sledujeme-li literaturu – někdy tak složité, že v reálném čase není možná implementace těchto závěrů do běžné klinické praxe. Paradoxně dnešek zaznamenává efektivitu jednoduchých terapeutických postupů. Například včasné rozpoznání a agresivní eliminace šoku jsou schopné snížit úmrtnost v protokolových skupinách různých studií téměř o 70%., přísná kontrola normoglykémie téměř o 45%., protektivní ventilace u ALI/ARDS téměř o 25%. Společným jmenovatelem těchto nesporně potěšujících zpráv je relativně jednoduchý "timing" pro použití uvedených postupů. U ostatních tomu tak bohužel není. A tak se může stát, že i dobře zvládnutá terapeutická technologie je aplikována pozdě a výsledky nepřinášejí - v porovnání s experimentem - očekávané zlepšení. Všeobecně je problematika správného "timing" (kromě jiného) vázána i na včasné a přesné stanovení diagnózy. Jsme však dnes schopni přesně stanovit diagnózu sepse, aby jsme mohli včas zahájit správnou terapeutickou technologii? Bohužel i na tuto otázku musíme odpovědět negativně. Dnes používaná diagnostická kritéria jsou založena na příznacích, které mohou být výsledkem celého spektra neinfekčních působení. V jednom z průzkumů tento fakt potvrdilo téměř 90% dotázaných lékařů. Navíc 81% z nich je přesvědčeno, že absence exaktní definice sepse je potenciálním zdrojem pro opožděné zahájení vhodné léčebné intervence s fatálními důsledky. Tyto názory jsou velice důležité, protože odrážejí realitu každodenní práce u lůžka kriticky nemocného pacienta. Navíc, mohou být zdrojem nejistoty, pochybností či frustrace, pokud excelentně zavedená terapeutická technologie nepřinesla očekávaný efekt.

Helena Hlaváčová

MUDr. Roman Kula, CSc. Jak tedy bude vývoj managementu sepse pokračovat dále? Zřejmě tak, jak to zakotvila nově zformovaná Surviving Sepsis Campaign ve své debutující iniciativě - Barcelonské deklaraci. Na závěr mi nedá nepoznamenat, že jsem rád, že jsme se v průběhu letošního kurzu ke kampani připojili, a to v podobě organizovaného sdružení s názvem Česko-Slovenské Fórum pro Sepsi. Přeji tomuto sdružení do dalších let hodně úspěchů!

MUDr. Roman Kula, CSc.

Fotogalerie